Děti a cizí jazyky

7 důvodů, proč je dobré učit dítě cizí jazyk.

Kdybyste mohli udělat pro své dítko jednu jedinou věc, která by měla pozitivní vliv na vývoj jeho mozku, hudební sluch, výsledky ve škole, společenskou inteligenci, kreativní myšlení, komunikační dovednosti a ještě by fungovala jako prevence (stařecké) demence, asi byste neváhali ani vteřinu. No vidíte, jedna taková věc opravdu existuje – učení cizího jazyka. Výsledky vědeckých výzkumů na předních světových univerzitách v poslední době přinesly mnohdy překvapivá zjištění. Tak se na ně pojďme mrknout.

• Stimulace vývoje mozku – mozek se sice vyvíjí a mění celý život, ale v pubertě začíná takzvané prostříhávání. Ta neuronová spojení, která nejsou používána, jsou odpojena. Učit se cizí jazyk znamená pro mozek velký trénink, při kterém se uloží velké množství informací, a mozek si k nim vytvoří přístupové cesty. Až začne prostřih, stejně tam toho spoustu zůstane.
• Zlepšení hudebního sluchu – což by nebylo tak dramaticky důležité, kdyby nešlo o to, jak snadno se budeme v budoucnu učit a hlavně rozumět dalším cizím jazykům. Psychologové a lingvisté se shodují na tom, že děti se jazyk učí poslechem a pasivními vstupy. Do 5 až 6ti let mají děti neskutečnou schopnost ukládat si do paměti fonémy, tj. zvukové stopy. Kolem dvanáctého roku se tato „brána“ uzavírá. To je důvod, proč mnoho dospělých, kteří se učí jazyk, vlastně neslyší jeho charakteristické zvuky přesně, neumí je reprodukovat, a proto často nejsou schopni rozumět.
• Lepší výsledky ve škole – je prokázáno, že děti, které studují jazyk 4 a více let, mají lepší výsledky v testech založených na čtení a psaní a, světe div se, řešení matematických a logických úloh. Jsme tu vlastně zpátky u bodu číslo jedna, protože učením se mozek trénuje a dítě je zvyklé, že když něčemu nerozumí, tak se musí víc učit a soustředit.
• Empatie a tolerance – děti, které jsou v kontaktu s cizími jazyky jsou ochotnější pomáhat druhým a nejsou xenofobní. Nevnímají cizince jako někoho podezřelého a nebezpečného, protože se s nimi umí domluvit. Je zajímavé, že děti, které jsou zvyklé na cizince a cizí jazyky, jsou ochotnější podělit se a pomoct druhým. Mají, jednoduše řečeno, vyšší společenskou inteligenci.
• Posílení kreativního myšlení – dítě se naučí improvizovat a to nejen ve vyjadřování. Lidé, kteří umí alespoň jeden cizí jazyk, umí rychleji přepínat pozornost z jedné věci na druhou, umí se lépe soustředit a jsou ochotni řešit předložený úkol déle a tvořivěji.
• Lepší komunikační dovednosti – dokonce i introverti, kteří se učí jazyk, musí mluvit, a tím si budují komunikační návyky. Děti budou mít také větší možnosti při výběru zaměstnání, protože firmy mají zájem o lidi, kteří jsou komunikativní a domluví se více jazyky. Navíc, například dokonalé ovládnutí angličtiny jim usnadní přístup v lepšímu vzdělání a aktuálním informacím.
• Lepší paměť v pokročilejším věku – bylo prokázáno, že staří lidé, kteří ovládají alespoň jeden cizí jazyk, jsou méně pravděpodobnými kandidáty na stařeckou demenci. Prostě, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

Otázkou tedy není, zda se má dítě učit či neučit cizí jazyk, ale kdy s výukou začít – po porodu, v předškolním věku nebo po jedenáctém roce? Na tom se bohužel experti vůbec neshodují a výsledky studií a výzkumů jsou neprůkazné. Podrobněji toto téma rozeberu v příštím článku. S jistotou zatím ale můžeme říct, že je lepší začít pozdě než nikdy.

Zdroje:

Multilingualism and Creativity – Anatoliy Kharkhurin How learning a new language improves tolerance https://theconversation.com/how-learning-a-new-language-improves-tolerance-68472

Bilingualism and cognition VIRGINIA VALIAN The best age to learn a second language Monica Schmidt http://www.independent.co.uk/news/education/the-best-age-to-learn-a-second-language-a6860886.html