Problémy se soustředěním u dětí jsou dnes běžné a není to jejich chyba. Není to lenost, nevychovanost ani ADHD. Je to mozek, který se naučil přesně to, co ho naučilo prostředí. Chcete vědět, co se děje a jak z toho ven? Dá se s tím něco dělat.
Něco se děje s našimi dětmi a není to ADHD ani snížené IQ. Nesoustředí se. Nevydrží. Klepou tužkou, kutálí flašku s vodou po stole, vrtí se, jako by potřebovaly na záchod, pobroukávají si, když někdo jiný mluví. A pak bez ohledu na to, co říkáte, prohlásí třeba, že Karel se identifikuje jako židle. Nebo v lepším případě six-seven.
Odpověď není v diagnóze. Je v tom, jak mozek funguje a co s ním posledních deset let děláme.
Většina škol reaguje snižováním nároků
- jednodušší materiály
- kratší aktivity
- více zábavy
➡️ Přizpůsobují se problému místo, aby ho řešily.
V Jazykovce Krumlov na to jdeme jinak
- Jeden cíl na lekci – přetížený mozek se neučí a drobí svou pozornost.
- Učíme v příbězích a kontextu – mozek si pamatuje celky, ne izolovaná slova.
- Aktivně trénujeme pracovní paměť, seberegulaci a mindfulness.
- Krátký každodenní trénink v naší školní slovíčkové aplikaci Japka – paměťové stopy se budují opakováním.
- Vysvětlujeme dětem, jak jejich myšlení a mozek fungují, aby samy sebe pochopily.
✅ K výuce cizích jazyků pro děti jsme přidali i trénink mozku, soustředění a seberegulace.
Chcete vědět, co přesně se děje a jak z toho ven?
- Proč dnešní děti vypadají jako by měly ADHD, i když ho nemají?
- Proč je pracovní paměť zásadní a jak ji lze zlepšit.
- Jak lze děti učit lépe, aby to fungovalo.
1. Proč se děti nesoustředí
Je to důsledek toho, že mozek si osvojuje přesně to, co pravidelně procvičuje. A v posledních letech ho procvičujeme právě tímto způsobem:
- Videa na sociálních sítích jsou navržená jako chipsy – jeden nikdy nestačí.
Mozek chce další a další, přepíná každých pár sekund. Říká se tomu dopaminová smyčka. A z té se velmi těžko vychází.
Pak přijdete s instrukcí, která trvá celou minutu nebo nedejbože s výkladem, který trvá pět a mozek ztrací pozornost. - Děti se neumí nudit.
Každá volná chvíle je zaplněná. Ale nuda je trénink pozornosti a kreativity. Bez ní mozek neví, jak si poradit sám se sebou. - Snížená mentální odolnost vůči stresu.
Něco je těžké – dospělý to vyřeší. Něco se nelíbí – dospělý to změní. Jenže mozek, který nikdy nemusel vydržet, vydržet neumí. - Knížky a seriály pro děti jsou čím dál jednodušší. Žádná těžká slova, žádná složitá věta. Čtení přestalo mozek trénovat.
Výsledek? Mozek, který neumí čekat. Který nezná nudu. Který při první těžké chvíli vypne. A pak dítě sedí ve vaší třídě a místo odpovědi na vaši otázku oznámí, že Karel se identifikuje jako židle.
Vědci tomu říkají acquired attention deficit – získaný deficit pozornosti.
Ne vrozený. Ne nevyléčitelný. Způsobený prostředím. A proto taky řešitelný.
2. Pracovní paměť, to je oč tu běží
Takže otázka, která rozděluje společnost:
Jsou dnešní děti hloupější než my?
Ne.
IQ dramaticky neklesá. Ale pracovní paměť se nerozvíjí tak, jak by měla, a přitom předpovídá školní výsledky lépe než IQ.
(Gathercole & Alloway, 2008)
K čemu je pracovní paměť?
Drží větu, než ji dokončíte. Pamatuje si instrukci, než ji splníte. Propojuje nové slovo s tím, co už znáte. Drží informaci, než z ní vyvodíte důsledek nebo příčinu. Bez ní se nenaučíte nic – ani matematiku, ani čtení, ani cizí jazyk.
A aby toho nebylo málo, nedotrénovaná pracovní paměť přitom nevypadá jen jako výukový problém, vypadá jako zlobení a arogance.
Jak se projevuje nedotrénovaná pracovní paměť
Děti při výuce:
- Ztratí instrukci uprostřed
- Nedokončí úkol bez zjevného důvodu
- Debatují o pravidlech hry místo aby hráli, protože mozek hledá jednodušší cestu ven
- Přeskakují kroky nebo je dělají ve špatném pořadí
- Opakují stejné chyby, protože přetížený mozek sahá po starých vzorcích.
- Ve skupině působí rezervovaně nebo naopak stále mluví, ale o náhodných věcech – mozek ventiluje přetlak, ale nesouvisí to s tím, co se děje kolem.
- Zdánlivě neposlouchají – díváte se jim do očí, vidíte, že jsou přítomní. Instrukce k nim dorazí, ale oni je nestihnou zpracovat a tudíž je neuloží do paměti.
A tak tady máme celou generaci dětí, které se snaží ze všech sil. Jenže mozek, který nikdy nedostal šanci se pořádně natrénovat, nestačí – i když chce.
Některé děti mají pracovní paměť od přírody slabší. Jiné ji mají normální — ale prostředí ji chronicky přetěžuje. A většina dnešních dětí má obojí najednou. Nedostatečný trénink plus svět, který kapacitu každý den vyčerpává. (Cowan et al., 2010)
Zní to beznadějně? Není.
3. Fitko pro pracovní paměť
Pracovní paměť nemá pevně danou kapacitu napořád. Dá se rozvíjet tak, jako tréninkem rozvíjíte svaly.
Trénink pracovní paměti zabudovaný do běžné výuky u dětí ve věku 6–7 let přinesl prokazatelná zlepšení v geometrii, tekuté inteligenci i sebekontrole. (Journal of Political Economy, 2025)
Jak rozvíjet u dětí pracovní paměť
- Hry s pravidly – karetní, deskové, jakákoliv hra, kde si mozek musí zároveň pamatovat a přemýšlet
- Nestrukturovaná hra bez dospělých – „nuda“ stimuluje kreativitu, paměť a kognitivní funkce
- Pohyb – pravidelná fyzická aktivita prokazatelně zlepšuje pracovní paměť a chrání ji před dopady stresu (Lambourne et al., 2019)
- Hudba – vede k měřitelnému kognitivnímu rozvoji a zlepšení jazykových dovedností (Habibi et al., 2025)
- Čtení nahlas – složité věty, neznámá slova, příběhy s dějem. Čtení je jeden z nejpřirozenějších tréninků pracovní paměti. A není náhoda, že mizí.
- Mindfulness a dechová cvičení – nerozvíjejí kapacitu přímo, ale snižují stres, který ji chronicky blokuje (Mohseni Nasab et al., 2024)
- A pak je tu jedna metoda, která možná překvapí: Učení cizích jazyků.
Proč učení cizích jazyků rozvíjí pracovní paměť
Ne proto, že se děti naučí anglicky nebo španělsky. Ale proto, že mozek, který pracuje se dvěma jazyky, trénuje přesně ty funkce, které dnes chybí – inhibiční kontrolu, přepínání pozornosti a zvukovou paměť.
Čím vyšší úroveň cizího jazyka, tím lepší výsledky v testech pracovní paměti. (Frolli et al., 2022)
4. Co děláme jinak v Jazykovce Krumlov a proč to funguje
Když jsme pochopili, co se děje, přestali jsme bojovat s nepozorností a začali jsme dětem pomáhat trénovat pracovní paměť.
- Školní rok i jednotlivé lekce mají jasnou strukturu a děti ji znají dopředu. Mozek, který ví, co přijde, nepotřebuje kapacitu na orientaci a může ji věnovat angličtině.
- Mluvíme s dětmi o jejich mozku, myšlení a paměti, protože ony samy se chtějí zlepšovat a nebaví je být roztržité. Dítě, které tomu rozumí, s tím dokáže něco dělat. Mluvíme o tom,
- proč se jim zdánlivě nechce
- proč jim odplouvá pozornost
- proč je těžké ponořit se do práce
- proč mají potřebu sdělovat náhodné myšlenky a co to dělá s výukou
- proč nemohou mluvit, když mluví lektor nebo spolužák
- odkud pochází neklid, který je nutí neustále se pohybovat a vydávat zvuky
- Učíme v příbězích a v kontextu. Mozek si pamatuje celky, ne seznamy.
- Zařadili jsme více aktivit na procvičování pracovní paměti – logické hry, paměťové hry, čtení nahlas, práce ve dvojicích a týmech, aby trénovaly naslouchání, deskové hry s pravidly, multi-senzorické hry atd.
- Na začátku hodiny si s dětmi nastavujeme očekávání a cíle.
- Vytvořili jsme naši vlastní slovíčkovou aplikaci Japka a děti si mohou mezi hodinami každý den pár minut učit. Pracovní paměť se buduje opakováním v čase, ne maratonem jednou týdně.
U nás v Jazykovce Krumlov není cílem jen pokrok v cizích jazycích. Je to dítě, které krok za krokem trénuje pracovní paměť a seberegulaci, protože jen tak dokáže jednou naplnit svůj potenciál.
Naše jazykové kurzy v Českém Krumlově
Soňa Dobiášová
Lektorka a metodička
Zajímá Vás téma výchovy a vzdělávání?
Přihlaste se k odběru newsletteru Jazykovky Krumlov pro rodiče.
Zhruba 4× ročně v něm pošlu krátké a užitečné články o učení, pozornosti, paměti, motivaci a dětské psychice. Žádný spam. Jen věci, které podle mě stojí za to poslat dál.
Zdroje
Baddeley, A., Gathercole, S., Papagno, C. The phonological loop as a language learning device. Psychological Review, 1998
Gathercole, S. E., Alloway, T. P. Working Memory and Learning: A Practical Guide for Teachers. SAGE Publications, 2008
Wen, Z. et al. Working memory in second language acquisition and processing. Multilingual Matters, 2015
Cowan, N. et al. Seven-year-olds allocate attention like adults unless working memory is overloaded. PMC / Developmental Psychology, 2010
Alloway, T. P. et al. — The cognitive and behavioral characteristics of children with low working memory.
Child Development, 2009. Gathercole, S. E. et al. — Working memory assessments at school entry as longitudinal predictors of National Curriculum attainment levels. Educational and Child Psychology, 2003
Alloway, T. P. Working memory, but not IQ, predicts subsequent learning in children with learning difficulties. European Journal of Psychological Assessment, 2009
Systematická review Impact of social media on cognitive development of children and young adults. PMC, 2024
Vedechkina, M., Borgonovi, F. Krátkodobý video obsah a dopaminová smyčka. OxJournal, 2023
Rinu Johnsburg George, Manoj Larson and Shiny Tholidumpara Sam Digital Distractions and Childhood Attention: Challenges and Interventions., 2024
Yeshe Colliver et al. Free play predicts self-regulation years later. Early Childhood Research Quarterly, 2021
Carr et al. Nature play a rozvoj exekutivních funkcí u předškoláků. Frontiers in Education, 2022
Journal of Political Economy, 2025 — Working memory training in early education: long-term outcomes
Habibi, A. et al. Music training and cognitive development. 2025
Mohseni Nasab, M. et al. Mindfulness and working memory in children. Frontiers in Psychology, 2024
Frolli, A. et al. Executive Functions and Foreign Language Learning. PMC, 2022.
Linck, J. A., Weiss, D. J. Can Working Memory and Inhibitory Control Predict Second Language Learning in the Classroom? SAGE Journals, 2015.
PMC, 2021 Effects of training of shadowing and reading aloud of second language on working memory
Lambourne, K. et al. Acute psychosocial stress and working memory: role of physical activity in children. PMC / Frontiers in Psychology, 2019