Hluboké učení a nová zjištění o tom, jak (se) učit

Neurovědy nám v poslední době daly spoustu poznatků o tom, jak naše mysl zpracovává informace, a obor, kde lze tyto informace stoprocentně využít, je pedagogika. Takže můžeme dát sbohem výuce, která je založená na výkladu učitele, a vyjděme vstříct výuce kterou vytvářejí sami studenti.

Hluboké učení

Hluboké učení je učení aktivní, při kterém studenti používají kritické a kreativní myšlení, spolupracují při řešení problémů, učí se jeden od druhého a poznatky jsou získávány skrz prožitek. Učitel žáky motivuje a navádí správným směrem a pomáhá jim utvářet si cíle. Hluboké učení je aktivní na rozdíl od učení povrchního, které je pasivní.

Povrchní učení

Povrchní učení, nicméně, má také zásadní roli a v žádném případě ho nemůžeme zatracovat. Povrchní učení znamená získávání informací, faktů a dovedností. Až pak může přijít na řadu hluboké učení, při kterém studenti rozvíjejí nápady, zjištují podobnosti, odlišnosti a vzorce, aplikují povrchně nabyté poznatky v nových kontextech a umí je pospojovat s ostatními vědomostmi. 90% výuky pro začátečníky je a musí být povrchní učení, ale později bychom měli přepnout na hluboký program. Je tudíž nutné zvolit správné načasování a identifikovat, kdy už je načase přestat se drtit a memorovat fakta (či slovíčka) a posunout se dál.

Pozornost, chybování, nastavení mysli a motivace

Je několik zásadních věcí, které ovlivňují, zda bude informace zapsána do dlouhodobé paměti:

  • Pozornost – scan mozku v momentě, kdy si sedáte k učení, umí s velikou přesností určit, zda bude informace zapsána do dlouhodobé paměti, a jestli neurony k této informaci vytvoří cestu. Je proto dobré se před učením zkoncentrovat třeba 5ti-minutovou relaxací a přemýšlením o tom, co o daném problému již vím. Pokud se jedna jediná část našeho mozku zabývá nečím jiným (sociálními sítěmi, partnerem, hudbou atd.) ostatní části nepracují na plný výkon. Takže je načase říct adiós multitaskingu, protože to doopravdy nefunguje!!
  • Chybování – pokud studentům dovolíme odhadovat správné odpovědi a domýšlet si pravidla i za cenu chybování, umožníme jim efektivněji vstřebávat informací. Proto by se studenti měli pokusit odhadnout význam slov nebo vyřešit matematický problém dříve, než jim prozradíme správnou odpověď. Mozek je totiž dokonalý stroj na předvídání odpovědí a, pokud mu to dovolíme, udělá úžasný tour de šedá kůra, kde bude porovnávat očekávání, zapsané informace a realitu. Tímto způsobem je při zjištění nesrovnalosti mezi očekáváním a realitou správná informace daleko silněji zapsána do paměti a zároveň je propojena s ostatními vědomostmi neuronovými cestičkami. To znamená, že až si příště budeme potřebovat něco vybavit, tak k tomu snadněji najdeme cestu. No, prostě chybami se člověk doopravdy učí.
  • Nastavení mysli – jedním z nejdůležitějších úkolem každého pedagoga i rodiče je, aby si dítě uvědomilo, že veškerý úspěch se odvíjí od investované práce a ne od míry inteligence. Takové dítě má růstové nastavení mysli. Opakem je člověk s pevným nastavení mysli, který je přesvědčen o tom, že výborné výsledky jsou závislé pouze na vysoké inteligenci a talentu. Děti by se neměli chválit za to, že jsou chytré, talentované a nebo za to, že udělali něco obyčejného, ale za překonávání překážek, za výbornou práci a dobré přemýšlení. Je velmi důležité umět dětem říct, že jejich práce není skvělá a že se potřebují snažit ještě o něco víc. Neuvážená nebo neopodstatnělá chvála vede jen k tomu, že si děti myslí, že se nepotřebují snažit, protože už dávno dosáhly dokonalosti a bojí se velkých výzev, protože by mohli ztratit nálepku chytrého.
  • Motivace – alfa a omega celého procesu učení je vnitřní motivace, protože ta znamená aktivní zapojení studenta a aktivní zapojení znamená hluboké učení. Vnitřní motivace není o odměnách, známkách nebo trestech, ale o pocitu nezávislosti, sounáležitosti a zvládnutí předmětu studia.

Heuréka!

V Jazykovce už hluboké učení nějaký čas používáme a proto studenty vedeme k tomu, aby se nejdříve vzorně naučili slovíčkaprocvičili gramatiku (povrchní učení) a od střední pokročilosti jim dáváme úkoly typu: nezaměřujte se na nová slova, ale na zajímavé kombinace slov, které znáte, dělejte si variace z vět, které slyšíte či čtete a identifikujte, zda byste větu, které rozumíte, také uměli aktivně říct (hluboké učení). Naši studenti také často pracují ve dvojicích nebo malých skupinkách a zdůrazňujeme, jak důležité je poslouchat jeden druhého, protože paradoxně se člověk často snadněji učí od svých spolužáků než od učitele 😀

Nové projekty v Jazykovce Krumlov založené na hlubokém učení

Musical Englishkurz hudební výchovy a zpěvu v angličtině, který rozvíjí hned několik jazykových kompetencí.

Filozofie a kritické myšlení pro děti – sice to zní divoce, ale v tomto kurzu se děti naučí klást otázky, formulovat odpovědi a posilovat své argumenty příklady. Naučí se tak logicky myslet, naslouchat jeden druhému a být kreativní při přemýšlení a řešení problémů. Náš vzdělávací systém bohužel vůbec neučí žáky improvizovat a neustále po nich požaduje přesné a správné odpovědi. To vede k tomu, že pokud student neví správnou odpověď, většinou mlčí a vypne přemýšlení. Filozofie pro děti naopak klade otázky, které nemají správnou odpověď, a děti tudíž nohou být kreativní. Mladší děti mohou absolvovat kurz česky a starší anglicky.

Delea institut – do budoucna chystáme na základě hlubokého učení v češtině i v angličtině, kde si studenti budou demokraticky moct navolit, s čím se chtějí do hloubky seznámit, např. přírodní vědy, ekosystém a ekologii, anatomii atd.

 

 

 

 

Share on FacebookPin on PinterestShare on Google+Tweet about this on Twitter